Zkoumání žebříku inference. 6 příček k jasnějšímu myšlení

Toto jsou jen příklady typického katastrofického myšlení, tedy tendence interpretovat události negativně nebo způsobem, který potvrzuje naše nejhorší obavy. Lidé katastrofizují jak ve svém osobním, tak profesním životě, což je vede k chybným rozhodnutím. Můžete přestat katastrofizovat tím, že sáhnete po nástroji zvaném žebřík inference. V dnešním příspěvku vysvětlíme, o co jde a proč může být užitečný. Čtěte dál, abyste se dozvěděli více.

Co je žebřík inference?

Koncept žebříku inference byl vyvinut Chrisem Argyrisem, americkým podnikatelem a profesorem psychologie a ekonomie na Harvard Business School a Yale School of Management. Představil ho spolu s Peterem Senge v jeho knize Pátá disciplína: Umění a praxe učící se organizace, která zkoumala, proč děláme špatná rozhodnutí na pracovišti.

Zjistili, že jako lidé máme nevědomou tendenci umisťovat situace, které se nám stávají, do negativního kontextu, což je přirozený mechanismus mozku, který zajišťuje, že kognitivní mezery jsou vyplněny. Žebřík inference, který vyvinuli, na oplátku poskytuje způsob, jak vědomě rozšířit svůj pohled na realitu.

Jaké jsou 6 příček žebříku inference?

Žebřík inference, který vyvinuli Argyris a Senge, se skládá ze šesti kroků, přičemž každý z nich je stejně důležitý. Musíte si však pamatovat, že naše přesvědčení mají významný dopad na to, jak se díváme na realitu, a často nás vedou k chybným rozhodnutím. Procházení celým procesem uvedeným níže je způsob, jak se tomu vyhnout:

• Fakta – pozorujeme, že se něco děje ve světě. Naše pozorování by mělo být co nejobjektivnější a bez zaujatosti (jak vědomé, tak nevědomé).
• Interpretace – dáváme smysl tomu, co pozorujeme. Naše interpretace mohou být formovány našimi zkušenostmi, přesvědčeními a očekáváními.
• Předpoklady – na základě naší interpretace děláme určité předpoklady o tom, co se děje, které mohou být jak explicitní, tak implicitní.
• Závěry – na základě našich předpokladů vyvozujeme závěry o tom, co se děje (pozitivní/negativní, přesné/nepřesné atd.).
• Přesvědčení – naše úvahy formují naše přesvědčení o světě.
• Akce – nakonec podnikáme akce nebo činíme rozhodnutí, která mohou mít jak negativní, tak pozitivní dopad na nás nebo ostatní.

Výhody žebříku inference

Výše popsané kroky dokonale ilustrují, jak vytváříme úsudky, které často nemají nic společného s realitou. Být si toho vědom může proto být užitečným nástrojem pro zlepšení našeho kritického myšlení (pomáhá nám pochopit, jak vyvozujeme závěry a jak nás vedou k určitým akcím).

Může nám také pomoci činit moudřejší rozhodnutí a zároveň zvažovat všechny možné interpretace a předpoklady, abychom mohli vidět nové možnosti a řešení. Žebřík inference je také skvělý nástroj pro identifikaci a testování našich přesvědčení a tím se vyhnout vlivu nevědomé zaujatosti.

Shrnutí

Žebřík inference nám může pomoci zlepšit naše logické a kritické myšlení, což nezůstane bez povšimnutí jak v osobním, tak profesním životě (zejména pokud jde o vztahy s ostatními lidmi). Rozhodování, řešení problémů, vyjednávání – to jsou jen některé příklady, kde může být žebřík inference užitečný.

Používání žebříku inference však vyžaduje úsilí o objektivní posouzení situace a ptát se sami sebe, čím se řídíme (emocemi nebo rozumem, fakty nebo spekulacemi?). To je jediný způsob, jak se vyhnout unáhleným závěrům, které nás mohou vést k chybným volbám.

Pokud se vám náš obsah líbí, připojte se k naší komunitě pilných včel na Facebooku, Twitteru, LinkedInu, Instagramu, YouTube, Pinterestu, TikToku.